|
|
International transfers of personal data outside the European union
Pechová, Tereza ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Mezinárodní předávání osobních údajů mimo Evropskou unii Abstrakt Tato práce rozebírá právní koncepty ochrany soukromí a osobních údajů, právní rámec EU, konkrétně relevantní primární právo a sekundární právo EU, jako jsou směrnice o ochraně údajů a obecné nařízení o ochraně údajů. Práce se dále zabývá konceptem mezinárodního předávání osobních údajů mimo Evropskou Unii a právním základem tohoto předávání, upraveným v obecném nařízení o ochraně údajů, jeho jednotlivými metodami a jejich srovnáním ve vztahu k jejich oblasti působnosti a konkrétnímu využívání. Za zásadní považovala autorka vymezení rozhodnutí o odpovídající ochraně, proces udělení takového rozhodnutí a jeho kritéria. Následně se práce zabývala představením vhodných záruk, jako alternativních metod mezinárodního předávání osobních údajů dle práva EU. Těžištěm práce je představit režim třetí země na příkladu Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jakožto bývalého členského státu EU. Práce se v tomto směru zabývá vývojem britského práva na ochranu osobních údajů z hlediska mezinárodního předávání údajů po brexitu. Práce se věnovala jednáním mezi Spojeným královstvím a EU na téma jejich dohody o obchodu a spolupráci. Zvláštní pozornost byla věnována vymezení podmínek zachování adekvátní ochrany osobních údajů, poté co se Spojené...
|
|
| |
|
|
Reform of the Prospectus Regime
Illmann, Erik ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zabývá probíhající reformu režimu prospektu v Evropské unii. Dne 30. listopadu 2015 představila Evropská komise návrh nového nařízení, jež by mělo nahradit stávající Směrnici o prospektu. Hlavním cílem této práce je zjistit nedostatky současné právní úpravy prospektu a kriticky zanalyzovat návrh Evropské komise za účelem určení, zda tyto nedostatky řeší a zda celkově představuje zlepšení právní úpravy prospektu. Práce sestává ze tří hlavních částí: první popisuje prospekt cenného papíru, jeho hlavní charakteristiky a současnou právní úpravu v EU; druhá zkoumá a analyzuje text samotného návrhu nařízení a činí závěry ohledně vhodnosti navržených změn; třetí a závěrečná část práce se zabývá otázkou odpovědnosti za obsah prospektu s ohledem na určení rozhodného práva. Na základě provedeného výzkumu dospívám k závěru, že hlavními nedostatky současné právní úpravy jsou vysoké náklady spojené s přípravou prospektu, neflexibilní požadavky na zveřejnění pro určité typy emitentů, neefektivní ochrana retailových investorů a rozdílné procesy a implementace Směrnice o prospektu v členských státech EU. Návrh Evropské komise většinu těchto nedostatků řeší a představuje zlepšení současného režimu, měl by však být více ambiciózní a zavést další změny. Současně je však třeba...
|
|
|
Treating social media platforms as public utility: the case of the DSA package
Rybnikár, Jakub ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Platformy sociálnych médií sa stali neoddeliteľnou súčasťou sociálnej reality. Odpoveďou na tento trend sa stal neustále zvyšujúci sa počet vedeckých prác, ktoré skúmajú riziká týchto platforiem a ich dopad na spoločnosť. Prihliadnuc na neustále sa zhoršujúcu situáciu predložila Európska Únia súbor opatrení a legislatívnych návrhov, ktoré by mali poskytnúť komplexnú odpoveď na celý set bezpečnostných rizík spojených s platformami sociálnych médií. Aj napriek snahám o riešenie tejto vznikajúcej bezpečnostnej hrozby existuje len veľmi málo teoretických a empirických štúdií týkajúcich sa prieniku medzi bezpečnosťou, technológiami a právom. Jednou z najzaujímavejších, avšak málo preskúmaných oblastí tohto prieniku je koncepčné chápanie platforiem sociálnych médií. Na základe najnovších poznatkov z bezpečnostných, mediálnych a právnych odborov sa táto práca snaží predstaviť novú agendu do bezpečnostných štúdií a tým prispieť k vytvoreniu koncepčného rámca potrebného pre ďalšie skúmanie týchto nových techno-vedeckých artefaktov. Predmetná diplomová práca aplikuje concept verejných služieb na platformy sociálnych médií, a tak prináša dôležité empirické dôkazy o relevantnosti skúmanej problematiky. Práca využíva inovatívny teoretický rámec, tzv. multiple streams framework, a na jeho základe vykonáva...
|
|
|
Nahrazování směrnic nařízeními na příkladu právní úpravy ochrany osobních údajů v EU
Suchanová, Kateřina ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cílem diplomové práce Nahrazování směrnic nařízeními na příkladu právní úpravy ochrany osobních údajů v EU je popis procesu zjednodušování unijních právních předpisů založený na studiu relevantních politických a legislativních textů, a to zejména s důrazem na proces nahrazování směrnic nařízeními. První část diplomové práce je zaměřena na vývoj samotného procesu zjednodušování acquis EU, a následně na analýzu nařízení, která byla přijata od konce 80. let 20. století, a jež nahradila částečně či zcela úpravu obsaženou ve směrnicích. Na základě analýzy návrhů a preambulí přijímaných nařízení byly následně blíže vymezeny důvody, pro které k nahrazení došlo. Tyto důvody jsou dále kategorizovány a popsány. Hlavní výzkumnou otázkou v této části diplomové práce bylo určení, zda je nahrazování směrnic nařízeními vhodný nástroj využívaný ke zjednodušování právních předpisů Evropské unie, zda v jeho rámci dochází k odstraňování problémů, které případně vznikají při implementaci směrnic upravující danou problematiku a jaké jsou hlavní důvody, které unijní legislativci uvádějí coby odůvodnění přijetí nové nahrazující právní úpravy. Ve druhé části je diplomová práce zaměřena na konkrétní případ, ve kterém došlo k úplnému nahrazení směrnice nařízením, a tím je právo na ochranu osobních údajů v Evropské unii. V...
|
|
|
Cross-border data flows from the EU: Data protection and the right to privacy
Pilgrim, Jan ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Přeshraniční toky dat z EU: Ochrana údajů a právo na soukromí Abstrakt Tato práce rozebírá koncepty ochrany soukromí a údajů, právní rámec EU, konkrétně relevantní primární právo a sekundární právo EU, jako jsou směrnice o ochraně údajů a obecné nařízení o ochraně údajů. Dále se zabývá režimem ochrany údajů a soukromí ve Spojených státech amerických, pokud jde o soukromé subjekty, jakožto i státní orgány, přičemž se zaměřuje na elektronické sledování těmito orgány a právní základ. Pokud jde o soukromé subjekty, byl kladen důraz na demonstrování sektorové povahy právního režimu USA a na něm byl ilustrován nedostatek systematické legislativy. Zvláštní pozornost byla věnována známým sledovacím programům jako jsou PRISM a Upstream, a jejich právnímu základu v právu USA prostřednictvím Section 702 Foreign Intelligence Surveillance Act. Podrobně byly analyzovány mechanismy s účelem dosažení ochrany práva na ochranu osobních údajů. Práce následně zkoumá dvě dřívější rozhodnutí o odpovídající ochraně vydaná Komisí, rámce Safe Harbor a Privacy Shield, a poukazuje na jejich nedostatky, které byly posouzeny ve světle příslušné judikatury, konkrétně případů Schrems I. a Schrems II. Práce uvádí jejich pozadí a poskytuje analýzu stanovisek generálních advokátů a argumentů irského Nejvyššího soudu relevantních pro tyto...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Právo na ochranu osobních údajů dle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je základní právo na ochranu osobních údajů v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie. Výklad a aplikace článku 8 Listiny Soudním dvorem Evropské unie (SDEU) daly vzniknout překvapivému paradoxu. Článek 8 byl jádrem argumentace v několika zásadních rozsudcích SDEU, ve kterých byla jeho aplikace spojena s prosazováním vysoké úrovně ochrany osobních údajů (Digital Rights Ireland, Google Spain či Schrems). Argumentace SDEU ovšem neposkytla jednoznačnou odpověď na otázku normativního obsahu tohoto ustanovení. Nadále tedy převládají podstatné nejasnosti ohledně účelu, obsahu a povahy autonomního základního práva na ochranu osobních údajů a ohledně jeho vztahu k právu na respektování soukromého a rodinného života v článku 7 Listiny. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jaký je účel a obsah základního práva na ochranu osobních údajů podle judikatury Soudního dvora a jaké jsou doktrinální alternativy k některým aspektům výkladu článku 8 Listiny. Diplomová práce je rozdělena do čtyř celků. Kapitola 1 podává popis vybraných otázek týkajících se evropské úpravy ochrany osobních údajů a objasňuje omezenou roli "Vysvětlení k Listině" při výkladu článku 8. Kapitola 2 analyzuje přístup Soudního dvora k výkladu tohoto ustanovení. Kapitola 3 se věnuje konceptualizaci základního...
|
|
|
Kolektivní správa v digitálním věku
Bajáková, Eva ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prozkoumat vliv reprodukční a záznamové techniky a globální sítě internet na institut kolektivní správy autorských práv a práv souvisejících s právem autorským jako tradiční součásti systému autorského práva. Práce nejprve zasazuje problematiku institutu kolektivní správy do příslušného právního rámce a historického kontextu. Následuje vymezení účelu kolektivní správy s důrazem na postavení kolektivního správce práv jako prostředníka mezi protichůdnými zájmy nositelů práv a zájmy uživatelů. Předstírá se, že vzhledem ke změně způsobu sdělování díla veřejnosti z "point-to- mass" na "point-to-point" má toto postavení tendenci se oslabovat. Další část práce podrobuje zkoumání faktický a právní monopol kolektivní správy a staví do kontrastu odlišné závěry akademiků vyvozené z koexistence správcovských společností na trhu ve Spojených státech. Je nastíněna problematika licenčních smluv. Práce pokračuje popisem kolize potenciální všudypřítomnosti děl zpřístupněných na internetu s principem teritoriality (lex loci protectionis) a zároveň vysvětluje právní problémy fungování systému recipročních smluv, a to zejména v oblasti práva na ochranu hospodářské soutěže. V souvislosti s rozvojem komunikačních technologií a využíváním počítačových sítí je namísto principu...
|
|
|
Dopady brexitu na mezinárodní právo soukromé
Brokeš, Dominik ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Dopady brexitu na mezinárodní právo soukromé Abstrakt Tato práce zkoumá vystoupení Velké Británie z Evropské unie (brexit) a analyzuje jeho důsledky pro mezinárodní právo soukromé. Před brexitem byly normy mezinárodního práva soukromého v česko-britských vztazích obsaženy dominantně v unijních nařízeních. Velká Británie dle podmínek ujednaných v dohodě o vystoupení již nadále od 1. ledna 2021 až na výjimky neaplikuje unijní nařízení, jako jsou Brusel I bis, Řím I a Řím II. Tato práce má za cíl určit a analyzovat právní úpravu, která v dané problematice nahradila úpravu unijní. K zajištění kontinuity justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech přichází v úvahu aplikace vnitrostátních právních řádů nebo mezinárodních smluv, ať se již jedná o smlouvy existující či nově uzavřené. Tato práce nejprve zkoumá v širším právním kontextu členství Velké Británie v EU, proces vystoupení, pozici Velké Británie jako třetího států a dopady brexitu na britský právní řád a na vázanost Velké Británie tzv. vnějšími smlouvami EU. Následující části práce jsou věnovány třem klasickým okruhům mezinárodního práva soukromého - rozhodnému právu, mezinárodní příslušnosti a uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí. Otázka pravidel pro určování rozhodného práva pro smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy byla vyřešena recepcí...
|
host ::
RSS.